Daršula - zástupce takyrála (61 a půl)

• Harcovnické začátky: Hájenka ... kde někteří z dnešních setníků neuměli ještě pořádně číst nebo chodit, barva byla fialová, kuřata k obědu na téru, volně se tam válely polštářky, pálily ponožky ... tam jsem poznala pravé harcovnické veselí.
• Největší zážitek z bojovky: Spíš nejkurioznější. Všechny děti zpět v táboře, ale ztracený člen setnického sboru ... usnul na hlídce, dobře maskován. A teď si mě najděte...
• Problémy při plnění bobříků: Bez problémů, bud´jsem to zmákla, nebo si to zopákla.
• Oblíbené etapovky: ŽELVA, ale tu mi nikdy nepovolili zrealizovat.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Tak toho bylo opravdu hodně a z mnoha soudků. Hlavně srandu a srandu, takže smích, byl tu ale i pláč a zklamání. A také slunce i déšt. Ten byl občas vydatný a hlavně pravidelný, když měli službu zelení. Nikdy nezapomenu na buřinu, kdy blesky lítaly okolo srubu, kde jsme všichni byli schovaní, tak blízko, že jsem fakt měla "lepenku". Bylo to děsivé i dobrodružné a pro mě dosud nepoznané. Tak blízké setkání s tímto živlem bylo pro mě první.
• Na které jídlo se vždy těším: Od Futřenky na všechna.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Jsem pravotočivá, tak doprava.
• Největším nepřítelem harcovníka je MEZERA (v čemkoliv), ale i MIZERA.

"Na kůň a to bez me(i)zery!"

Jindra - takyrál (61 a kousek)

• Harcovnické začátky: Domnívám se osmdesátý rok, ve Stříbrné skalici, kde Tonča rozdával harcovnické čepice prvním šťastlivcům (mně ne).
• Největší zážitek z bojovky: Každá bojovka je srdeční zaléžitost a pro mě to bylo moje první vítězství se žlutýma v celotáborové hře.
• Problémy při plnění bobříků: Naprosto všechny. Hlad mě sr... a mlčení jsem nevydržel.
• Oblíbené etapovky: Moje nejoblíbenější etapovky byly tzv. "kasínovky" s erotickým nádechem.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Toho je moc, ale nezapomenutelnej byl první tábor, protože byl první.
• Na které jídlo se vždy těším: Dříve segedín od Zuzky, v současné době si pamatuju na nějakou dobrou buchtičku od Jíti a Nikči, ale už nevím, čí byla.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Nakopu je do prdele.
• Největším nepřítelem harcovníka je nevyplněná mezera, staré struktury a negativní myšlenka.

"Dělejte vše tak, abyste se nemuseli za své činy stydět."

Markéta Jiráková - markytánka (51 čerstvě)

• Harcovnické začátky: V Kytlici, už ani nevím rok, ale v minulém tisíciletí, bylo mi asi 8 let.
• Největší zážitek z bojovky: Kytlické noční výsadky a bloudění.
• Problémy při plnění bobříků: Největším problémem byl bobřík mlčení.
• Oblíbené etapovky: Tenkrát se mi líbila vodní etapovka.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Spoustu zábavy.
• Na které jídlo se vždy těším: Od Zuzanky chutnalo všechno.
• Největším nepřítelem harcovníka je ... vždycky se říkalo "mezera".

"Hlavně si tábory užívejte jako tenkrát my. A dávejte na sebe vzájemně pozor, ať nová markytánka nemá moc práce!!!!!!"

Mikásek - takyrál (61 a kousek)

• Harcovnické začátky: V Kytlici roku 1979.
• Největší zážitek z bojovky: První boj o vlajku v lomu u Loděnice na motivy Rychlých šípů a pašování balíčku v ulicích Prahy 1 za účasti asi 100 lidí.
• Problémy při plnění bobříků: Problém nedotknutelnosti kondenzovaného mléka - SALKO.
• Oblíbené etapovky: Tuaregové, Lanová dráha.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: To se ani nedá popsat...
• Na které jídlo se vždy těším: Jakékoliv od Zuzky.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Rychle.
• Největším nepřítelem harcovníka je mezera - vím to z vlastní zkušenosti dlouhých harců, kdy se sluníčko chýlilo k západu a konec harcovnického hada byl neustále v poklusu (kvůli mezeře).

"Jsem rád, že jste."

Miloš Rozinka - takyrál ve výslužbě (61, ale už brzo 62)

• Harcovnické začátky: Poprvé v Kytlici v roce 1975 jako 13ti-letý klučina, při zahajovacím ročníku JH v roce 1979 jako kadet.
• Největší zážitek z bojovky: V roce 1977 v Jogrsově oddíle Kulišáků při stezce odvahy (se sekyrou a petrolejkou v ruce cesta mimo tábor do lesa k vybudované chýši mezi skalami a na důkaz zatlouci hřebík se jmenovkou do totemu ozářeného svitem ohně).
• Problémy při plnění bobříků: Stezka odvahy - boj se strachem uvnitř a přesvědčování sama sebe, že v tom temném lese se mně nemůže nic stát.
• Oblíbené etapovky: Vodní etapovka a "finská stezka".
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Nezapomenutelný ročník 2003, kdy jsem byl takyrálem a vedl sbor JH - námořníků.
• Na které jídlo se vždy těším: Gulášová polévka, francouzské brambory a další jídla, která se dají jíst pouze lžící.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Svážu je do kozelce a nechám určitou dobu napospas sluníčku, dešti a hmyzu.
• Největším nepřítelem harcovníka je samozřejmě při harcu mezera a potom někdy ochránci přírody, myslivci apod., kteří nám komplikují noclehy v lese.

"Vytrvejte jezdit na tábory našeho typu, ať máte hodně vzpomínek a snažte se celý život chránit přírodu."

Pavel Jirák - takyrál ve výslužbě (60 a kousek)

• Největší zážitek z bojovky: Pozorovat snahu a úsílí zdrápaců o výhru.
• Problémy při plnění bobříků: Snad jen nejsplnitelný bobřík mlčení.
• Oblíbené etapovky: Vždy byla první a tou byla VODNÍ.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Každý den strávený s partou a realizace nemožného, při čem někdy zůstává rozum stát, že je to vůbec možné.
• Na které jídlo se vždy těším: Na jídlo se těším vždy, jelikož je to většinou pro mě gastronomický zážitek a překvapení kuchyně.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Vždy jsem prosazoval důslednost a hry. Kdo si hraje nezlobí.
• Největším nepřítelem harcovníka je mezera a nedodržování harcovnického kréda...

"Užívejte a prožijte každý den jak nejlépe dovedete. To co se Vám může přihodit na harcovnickém táboře, se nikde jen tak nestane."

Katka Růžička - kulturní atašé (45 a tři čtvrtě)

• Harcovnické začátky: V roce 1985 jsem byla v jedničkách v naší původní (a pro mě nejhezčí - místem) základně Kytlici. Prošla jsem zdárně i s menšími útrapami jedničkami, dvojkami, trojkami, v roce 1993 jsem se stala kadetkou a splnil se mi sen. Později jsem začala jezdit jako setnice k jedničkám. No a svojí kariéru u harcovníků jsem završila hodností kulturní atašé. Doufám jen, že to není úplný konec a v dalších letech se opět vrátím.
• Největší zážitek z bojovky: Vždy jsem měla strach, ale ta úleva po bojovce byla nezapomenutelná. Proto jsem vždy chtěla, aby si to každý harcovník alespoň jednou zkusil. Člověk má překonávat sám sebe.
• Problémy při plnění bobříků: Já, která jsem tak skoupá na slovo, jsem nikdy nevydržela bobříka mlčení, což určitě nikdo nemůže pochopit. Zlé jazyky si určitě říkají, že jsem nemohla splnit bobříka hladu, ale světe div se, ten jsem splnila a dokonce několikrát.
• Oblíbené etapovky: Jednoznačně tuaregové, jen mě mrzí, že se v posledních letech nehrála (moc vos) a pak jakákoliv vodní.
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Hlavně hodně srandy a nemálo dobrodružství. Nejvíc na mě zapůsobila mumie a Merlin. Joo a v šoku jsem byla, když jsme našli ostatky člověka (pravěk). V roce 2008 jsem zažila (po 15 letech) trojkový harc a díky úžasným trojkám, modré setnině, kadetům a Mikusovi jsem si to moooc užila a tímto jim děkuji.
• Na které jídlo se vždy těším: Na všechny. Díky Zuzance jsem každý tábor přibrala x-kilo a skoro nikdy je neshodila. A tímto i děkuji Zuzce, že nikdy neudělala koprovku.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Tím, že budeme stát vždy při sobě.
• Největším nepřítelem harcovníka je mezera v hadu.

"Věřte, že to, co zažijete na táboře, tím budete žít po zbytek života a už vám ty krásný vzpomínky nikdo nevezme. Já osobně chci tímto poděkovat všem, které jsem měla tu čest poznat a všem těm co mě ovlivnili a zformovali v harcovníka. "

Zuzka - kuchařka (34 a kousek)

• Harcovnické začátky: 2002 - Z nerezové profi kuchyně jsem se ocitla uprostřed lesa bez elektriky,vodovodu... první krok byl šok :-)
• Největší zážitek z bojovky: Noční výsadek, hrozné zjištění, že když stojím uprostřed lesa, je tma tmoucí.
• Problémy při plnění bobříků: Bobřík hladu a mlčení, to je nad mé síly :-)
• Oblíbené etapovky: Chůze na chůdách přes Sloňák, řada z bot setniny, chyť si svého setníka, nanosit co nejvíc věcí od jednoho písmena - vynalézavost harcovníků neměla mezí(chtěli mi odmontovat i bombu s plynem).
• Co jsem zažil ve Starém Hraběcí: Mumie, Hraběvůd, pračlověk, sběrači krve, bandu námořníků, rytíři kulatého stolu, spoustu neuvěřitelných zážitků, ale musím říct, že pro mě je hrozně krásná věc přivítání harcovníků z harcu. Když se po těch útrapách doplazí do tábora, štastni, že jsou "doma" a ještě na ně čeká pouť, Vánoce, pekelné představení, svatba, lázně, moře, zamořené území, to je dokonalý zážitek. Jo a taky poštovní holub s psaníčkama :-), třeba námořník lovící psaníčka z potoka, to hrozné zklamání, že se psaní rozmočila a to štěstí, že to byl nejapný žertík a pošta je v pořádku.
• Na které jídlo se vždy těším: No já na vdolečky, mám radost, když harcovníkům chutná a vdolečky v lese? Bašta.
• Jak zatočím se všemi lumpy: Snad trochu otrávené polévky?
• Největším nepřítelem harcovníka je hloupost, ale i s tou se dá bojovat. Silou bez krutosti, rozumem bez vychytralosti a přátelstvím bez podlézavosti.

"Nebesa MODRÁ, slunce zlatoŽLUTÁ, tráva víc ZELENÁ a táborová láska, ta je ČERVENÁ. Zdravím modré, červené, žluté a zelené a přeji všem jen ty nej, nej zážitky."