
22.-23.5.2010 Tvrdej harc na západ vol. 1
Ahoj zdrápanci!
I přesto, že se na tento harc nepřihlásil žádný harcovník z III. ani z II. (což nás trochu zklamalo), se harc velmi vydařil. A co se tedy dělo?
Sraz byl podle plánu v 6:30 na Masaryčce, odkud jsme krátce po sedmé vyjeli směr Žlutice. Ve Žluticích bylo krásně, a tak jsme se v místním smíšeném zboží posilnili zmrzlinou a lahodnými moky a pak se již vydali do divokého údolí, kde jsme měli za úkol najít skupinu vedenou Medvědem, která vyrazila jako předvoj už v pátek večer. Po asi hodinovém boji s přírodou se nám skupinu podařilo najít, a tak se naše řady ještě rozrostly.
Společně jsme se již vydali směr Skoky. Počasí se střídalo jak na Apríla. Průběžně jsme mokli a osychali, ale krásné obrazy krajiny před námi nás hnaly kupředu. O vyjímečnosti Skoků jsme se přesvědčili hned, jak jsme dorazili na místo, kde jsme si krosny před deštěm schovali v bývalé hospodě, což je jedna ze tří staveb, které zde ještě stojí, a šli se porozhlédnout po okolí. Smutná historie tohoto místa na nás velmi zapůsobila. Zážitek nám trochu zkazila skupna německých turistů, kteří do Skoků přijeli auty "tábořit". Ale my jsme se nenechali rozhodit (alespoň někteří :-) a našli jsme si na spaní nádherné místo s výhledem na Žlutickou přehradu, kde jsme si v klidu uvařili na ohni jídlo, rozjímali a postupně ulehali ke spánku.
Noc byla krásná, ráno na nebi ani obláčku, a tak nám po snídani (obědu) a prohlídce interiéru kostela nic nebránilo vyrazit krásným a divokým údolím řeky Střely, ze kterého jsme se po pár kilometrech stočili přes kopec do Štědré, kde jsme se při čekání na vlak občerstvili v místním krámku. A pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů, na kterou jsme se vůbec netěšili. Naštěstí již tento vikend se uskuteční Tvrdej harc na západ vol. 2, na kterém se znovu sejdeme třeba i v hojnějším počtu a vydáme se znovu tou krásnou krajinou...
Mikus
Zpět na Plán harců