18.5.2008 HARC DO MALOSKALSKA

Přemýšlím, čím to asi je, že na posledních harcech nám nebylo počasí zrovna nakloněno, ba naopak bylo velice odkloněno. Nejspíš budeme muset do tábora obnovit spojenectví s tou žlutou koulí alias Helií, jinak budeme mít na táboře ve stanech pěkně vlhko. Ale jak to tenkrát toho 18.5. začalo? Sešli jsme se ráno okolo půl deváté na Hlavním nádraží v počtu 11 harcovníků a v 9:15 už jsme byli na cestě. Cesta byla dlouhá, ale myslím že ti, co zrovna nedospávali sobotní splín, se dobře bavili :-) . V Malé Skále jsme byli okolo půl 12 a počasí se tedy vůbec neumoudřilo, ba naopak, lilo jako z konve! Ale protože jsme Harcovníci, vydali jsme se vstříc místní divočině i přes hektolitry vody, které dopadaly na mé paraple a pláštěnky ostatních účastníků. Naším cílem se stala zřícenina hradu Frýdštejn, kde jsme se na chvíli schovali před deštěm v pískovcové světničce, naobědvali se, zhlédli krásy zdejší krajiny v okruhu 20 metrů kolem hradní věže (dál díky dešti vidět nebylo :-) ) a chvíli si i zazpívali za doprovodu slavného kytarového dua z kapely ÇILEK AROMALI KREMALI BISKÜVI. Kluci byli ochotní a dali mi i autogram.

Z hradu jsme se vydali na zpáteční cestu po skalním hřebeni zpět do Malé Skály, kde jsme měli v plánu se ohřát v nějákém místním pohostinství, avšak to byl úkol nelehký. Kde nebylo plno, bylo draho, a tak jsme se po několika obchůzkách vrátili k jedné malebné hospůdce, kde jsme zakotvili pod střechou zdejší stodoly. Vlak jsme stihli bez problémů, ale únava z pochodu v dešti a relativní zimě vzala za své a většina harcovníků ve vlaku tiše odpočívala. Na Hlavní nádraží jsme se vrátili podle plánu v 18:30. I přes nepřízeň počasí si myslím, že jsme si harc užili a doufám, že další naše putování bude již v letním skoroprázdninovém duchu a hlavně letním počasí.

Mikus