Povidlákov

V dávných dobách, kdy na zámku Konopiště žil František Ferdinand d´ Este, se darební pobertové smluvili a chtěli vyloupit poklady ze zámeckého sklepení. Jaké však bylo jejich zklamání, když nenašli nic víc, než sudy plné švestkových povidel. Od té doby se městu Benešov říká Povidlákov. 26 odvážných harcovníku, kteří skvěle vyluštili tajenku, se sešlo brzy ráno na nádraží a společně zamířili vláčkem do Benešova. Největší nástrahou cesty bylo překonání frekventované silnice, ale za branou parku už nás čekala samá pozitiva. Soutěž o nejlepší odhad obvodu stromu (Báře do 277cm buku lesního chybělo jen 7cm), kdo napočítá víc zvířátek? Za celou cestu jsme potkali 349 zvířátek. No, nedivte se, páv, veverka, lev, prase, čmelák, kozel, rybka, beruška, kachna, mravenec .................................

V bezprostřední blízkosti jsme sledovali let jestřába, výra velkého - největší sovy na světě a supa hnědého. Dravce jsme si mohli pohladit a zkusit si pocit, jaké to je, když vám přistane na ruce (a 7kg živé váhy je hodně, viď Katko?). Po lehké svačince jsme navštívili pohádkový les.

Za pomoci čarodějnic, vodníků, pánů pekel a divých žínek na dvanácti stanovištích harcovníci plnili pohádkové úkoly (zaručeně v nejrychlejším čase). Odměnou jim byla rybka pro štěstí (to se harcovníkům vždy hodí), sladkosti a pitíčko. Následovala procházka Růžovou zahradou, posezení v altánku a odchod na nádraží. Rybky pro štěstí nám byly ku pomoci. V okamžiku, kdy jsme se schovali pod nádražní střechu, spustil se lijavec. A z okna se na něj hezky kouká. Děkuji všem, kteří přišli, a těším se na Vás už za pár dní.

Pa Zuzka