12.-13.5.2012 Jizerská stopadesátka

Navzdory ranním přeháňkám jsme se v sobotu 12.5. sešli na Hlavním nádraží v solidním počtu dvanácti harcovníků a jednoho psa.Vlak z Prahy jsme stihli včas a spořádaně, během pauzy v Tanvaldu však část výpravy zachvátila nákupní horečka, což nás téměř stálo jízdu hyper moderním spojem do sousední Deštné. Další komplikace nastaly při definitivním výstupu z vlaku, kdy nikdo ze skupiny nebyl schopný nalézt potřebnou zelenou značku. Naštěstí jsme nakonec slavili úspěch a výpravě směrem na Jizeru už nic nebránilo.

Bohužel kvůli hrozící vzpouře jsme byli nucení zkrátit optimistickou variantu, čímž jsme přišli o zhruba 15 kilometrů skrze jizerskou přírodou. Ušetřený čas jsme pak ale strávili občerstvením v idylickém rodinném podniku v Josefově dole, kde jsme nabrali síly na zdolání závěrečného kopce do Maxova. Po krátké nejistotě, zda jsme opravdu tam, kde máme být, jsme nalezli místní rozhlednu, která nám posloužila jako záchytný bod. Cíl sobotní etapy pak byl již doslova za humny. Po ubytování a prohlídce chaty přišla na řadu večeře, zábava, zpěv a spánek.

V neděli dopoledne jsme po důkladném úklidu již mířili zpátky směrem na Prahu. Zdolali jsme poslední kopec Buková (kde během 18. století strašilo, alespoň podle informační tabule), a za chvíli jsme již byli ve Smržovce na nádraží, kde došlo k nájezdu na místní bufet. Dlouhou zpáteční cestu vlakem si někteří z nás zpestřili spánkem, jiní koukáním z okna.

Na závěr chci poděkovat všem účastníkům harcu a doufám, že do Jizerek jsme se nevydali naposled.

Záhy