Mladší setnický sbor — Kdo nás vede

Kubajz Takyrál 27 a půl žlutá

Harcovníkem od roku 2011: Začínal jsem u žlutejch, a se žlutejma zůstanu!
S kým spávám ve stanu: Lukáš Petřík,Šimon Gabriel víc nevim.
Největší zážitek z táborových záhad: Přepadení tábora, kdy zranili Záhyho.
Nejtěžší bobřík: Tak určitě bobřík mlčení. (nikdy jsem ho nedal)
Oblíbené etapovky: Rozhodně ty velké běhací
Vzpomínky na útrapy na harcech: Jeden předtáborák, kdy jsme museli vystoupat na pískovcové skály v českosaském švýcarsku, odměnou pak byl krásný výhled do okolí.
Písně, na které se těším k táboráku: Až přijde čas

„...Užívejte života..."

Dix Takytán 37 a tři čtvrtě žlutá

Harcovníkem od roku 1995: I+II+III - barvy jsem okusil všechny, ale jen jedna v srdci zůstala..., kadet, setník, Modrý dobrodruh, měručík, Takyrál, klukovník, pimprlák, podpultovník, takytán, měručík II.
S kým spávám ve stanu: Mnoho let, mnoho kumpánů. Taky mnoho pozic ve stanu i mnoho míst mimo něj. Občas jsem taky raději nespával vůbec (třeba jako noční hlídka) a občas zase úplně, zkrátka jako každý správný táborník.
Největší zážitek z táborových záhad: I při pouhém pohledu na videozáznam napětím nedýchám ani teď po letech, když jde o celotáborové vyvolání ducha Jana Roháče z Dubé, tehdy ve Zbraslavicích jsme si zažili nezapomenutelné.
Nejtěžší bobřík: Ten, o který se ani jednou nepokusíte!
Oblíbené etapovky: Akční, při kterých soutěží celé setniny najednou.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Že jsme je s Harcovníky pokaždé překonávali a pokaždé překonali! Čím větší útrapy, tím cennější vítězství!
Písně, na které se těším k táboráku: Ty, kde hrajou všichni kytaristi stejné akordy.

„Kdo se bojí, vzhůru do lesa!"

Kuba Takytán 38 a čtvrt zelená

Harcovníkem od roku 2010: Pomocná síla, 5x měručík, 3x takytán, 5x pimprlák. Teď se vracím k takytánovi.
S kým spávám ve stanu: Spávám sám v přeplněném stanu.
Největší zážitek z táborových záhad: Jednoznačně mohyly.
Nejtěžší bobřík: Ač jsem na tábory jako dítě nejezdil, mám pocit, že bobříka hladu bych si nikdy nedal.
Oblíbené etapovky: Všechny, kde je k vítězství potřeba důvtip.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Bez útrap by to nebyl správný harc!
Písně, na které se těším k táboráku: Blues Folsomské věznice, Já, písnička, Zahrada ticha, a spoustu dalších neméně skvělých, jako třeba Michalův song nebo Rovnou, jo tady rovnou, hned následováni dalšími vynikajícími písničkami, jako Divokej horskej tymián, Čarodějnice z Amesbury nebo Zlatý

„Ven se dívej a nespi! No to se ví!"

Tom Takytán 29 a čtvrt červená

Harcovníkem od roku 2021: 2011 (ale taky 1997, 1998 jako malej vojín ve Zbraslavicích) 2011+12 III. ; 2013 MES ; 2014 Barevný kpt. ; 2015 Kadet II. ; 2016+17+18 Měručík kpt. ; 2019 Podpultovník ; 2020 Setník MES ; 2021 Takytán ; 2022 HarcErasmák + ; 2023 Měručík ; 2024 Klukovník; 2025 Takykombitát, 2026 Takytán
S kým spávám ve stanu: První rok si nepamatuji. Možná s Tarzanem. Druhý rok s Fandou Volfem, pak s Járou Marhoulem. Následně čtyři roky v párty Tee-Pee za potokem, jóóó to byly časy. Poté přesunut do Teepka u placu. Další rok mi byla dána pocta býti poprvé občanem Mashe. Poslední léta se ale opět vracím ke způsobu žití na indiána v Tee-pee.
Největší zážitek z táborových záhad: Moc se mi líbil první rok, kdy nás na konci tábora vzbudili časně ráno za úsvitu a my pozorovali napínaví souboj na život a na smrt mezi Mistrem Nagatou a Hrabětem Nixdorfem.
Nejtěžší bobřík: Vždycky to byl bobřík mlčení a hladu. Mlčet 10 hodin je fakt nadpřirozená záležitost i pro mě a ohledně hladu, tak vždycky ten den bylo něco dobrého k jídlu a já jsem schopnej jíst i v noci.
Oblíbené etapovky: Všechny, ve kterých se jakkoliv kouzlí s míčem. Nejvíc mi pak utkvěli v hlavě Bludička, Tuarégové a Tomíkova vybíjená. (Hej ty, jsi OUT!)
Vzpomínky na útrapy na harcech: Super byl MES harc, kdy jsme se brodili po pás ve vodě Divokou soutěskou a jelikož byly na jaře povodně tak tam byla zpousta zajímavých věcí. (Cedule, značky, židle, prkna, ...) A pak THZ 5 roku 2014. kdy nás přepadla tak velká bouřka, že jsme se museli c
Písně, na které se těším k táboráku: Lokomotiva, Pažitka, Vrrrršovice, Žoldák, Vodopády, Tři Slova, Drobná paralela, The Final Countdown, Buffalo Bill

„Dejte mi kytaru a běžte se radovat"

Gabča Měručík červená

Harcovníkem od roku 2013: Na tábor jsem jela poprvé v 8 letech. Původně jsem vůbec nechtěla jet, ale přemluvila mě moje sestřenice Bára Boleslavská no a já jela. A už několik let vím, že to bylo správné rozhodnutí. Dvakrát jsem byla v jedničkách, dvakrát ve dvojkách, několik let ve trojkách a už od začátku hrdě bojuju za barvu červenou!
S kým spávám ve stanu: První rok jsem jela na tábor s mojí kamarádkou a také s ní byla ve stanu. Tábor ji ale moc neoslovil, přestala jezdit a tak jsem další roky měla jiné parťačky. Fany Dryáková, Nela Gabrielová, Terka Tůmová a poslední roky jsem strávila s Terkou Hlinkovou.
Největší zážitek z táborových záhad: Pro mě byl největší zážitek když se v táboře a hlavně při táborácích, objevovaly červené oči. Pak jsme je dokonce viděli i na harcu v lese u křížové cesty a to bylo fakt strašidelný!
Nejtěžší bobřík: Já vlastně ani nevím, každý rok pro mě bylo nejtěžší něco jiného. Ale nejvíc asi míření- to mi fakt nejde.
Oblíbené etapovky: Nejoblíbenější etapovka je pro mě rozhodně trojnožka. Nebo taky hřebíky a nošení, následně rolování, toaletního papíru! Obecně mě vždy bavily spíše ty rychlejší a svižnější etapovky. :)
Vzpomínky na útrapy na harcech: Nejhorší útrapa pro mě byla, když jsem si první rok ve III. chtěla po náročných schodech v Českosaském Švýcarsku dát svačinku a rozřízla jsem si prst o konzervu s Májkou. Prostě to nešlo otevřít, tak jsem víc zabrala a najednou jsem měla na palci krvavou rejhu! Fakt dost to bolelo a doteď tam mám jizvu!
Písně, na které se těším k táboráku: Nejvíc se vždycky těším na Lokomotivu, Tři kříže, Kantorovy varhany, nebo Drobnou paralelu.

„Někdy je lepší jít do toho naplno, i přes veškeré pochyby!"

Lukáš Setník 22 a tři čtvrtě zelená

Harcovníkem od roku 2011: Poprvé jsem na tábor přijel když mi bylo 7 let. Jako malou jedničku mě zařadili do barvy zelené. Ze začátku jsem byl skeptický a chtěl jsem být v barvě s jedním z mých bráchů. Po první etapovce jsem ovšem zjistil, že zelená je ta nejlepší a nejsilnější barva a můžu být hrdý, že jsem zelený! Poté jsem si prošel dvojkami a nejdelší dobu jsem strávil v trojkové setnine. V roce 2020 jsem měl tu možnost zúčastnit se modré elitní setniny (MES) a dotáhnout to až do MSS
S kým spávám ve stanu: Ze začátku jsem spával ve stanu s Jáchymem Šílou. Poté co přestal jezdit na tábor, jsem si našel parťáka Ondru Nejedlého. Ve trojkách jsem byl ve stanu s Kubou Schreierem a poslední 3 roky jsem sdílel lože s Pepínem Volfem
Největší zážitek z táborových záhad: Největší zážitek byl, když jsem poprvé přijel na tábor.. Uprostřed noci někdo zapískal na poplašnou píšťalku a všichni jsme museli vstát a jít za Takyrálem. Šli jsme v noci nahoru na kopec za strážný oheň. Na kopci bojoval Hrabě Nixdorf s Nagatou. Hrabě Nixdorf vyvolal nějakého býka, ale Nagata si s ním poradil a následně nám přinesl ukázat jeho roh. Ten roh je ukryt v trezoru.
Nejtěžší bobřík: Řekl bych, že bobřík hladu, i když jsem ho vždycky nakonec měl. Když jsem byl menší, byl jídelníček
Oblíbené etapovky: Nejoblíbenější etapovka je trojnožka. Jako menší jsem měl velice rád Tuarégy a všechny běhací hry po lese.
Vzpomínky na útrapy na harcech: No, útrap není nikdy málo. Složitá byla cesta na hrad v Německu a následné hledání přístřeší v CHKO. Také ještě (sice to není úplně útrapa), ale jednou v noci na trojkovém harcu, když jsme spali v lese, z ničeho nic začali nedaleko vystřelovat rány a rachejtle.. My jsme se báli, že pytláci šli lovit a že jsme v nebezpečí.
Písně, na které se těším k táboráku: Tak, nikdy nezklame v dobré společnosti písnička Lokomotiva. Bonanzu mám velice rád a jako menší jsem se vždy těšil na Motorovou myš

Vojta Kadet 18 a půl červená

Harcovníkem od roku 2008: Na tábor jezdím díky tátovi, kterej byl nadšenej harcovník ještě z táborů v kytlici. Má harcovnická cesta začíná v roce 2015, tehdy se ve mě zrodila chuť býti harcovníkem až do dospělosti. Následně jsem skrze I. II. a III. dorazil až do modré setniny.
S kým spávám ve stanu: Kuba Mc byl mým stanovým parťákem většinu dospívání. Pamatuju si, že vedeme rekord v ocenení za smrad ve stanu.
Největší zážitek z táborových záhad: -
Nejtěžší bobřík: Jelikož mluvím s kýmkoliv o čemkoliv kdykoliv, tak jednoznačně mlčení.
Oblíbené etapovky: Asi jedna ve které jsme stavěli člun a já se pak v dešti plavil přes čerňák.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Jednou v jedničkách jsme brutálně zmokli, ale Kubíno rozdělal oheň a uvařil polévku. Na to vzpomínám dodnes.
Písně, na které se těším k táboráku: Zlatý údolí, Lodní lament, Sametová... a pak z dílny kytaristy Vildy a skupiny CHPHCH určitě Fialka, Brdobouda nebo Falknštejn.

„Všechno dobře dopadne!"

Vali Kadet skoro 18 červená

Harcovníkem od roku 2016: Na tábor jsem poprvé jela na doporučení našich skvělých sousedů Listových a to v sedmi letech. Byla jsem dva roky v jedničkách, dva ve dvojkách, tři ve trojkách a pak v modrých, každý rok jsem si ale užila naplno! Téměř celou dobu (až na jeden rok v zelené) jsem hrdou bojovnicí za červenou:). Teď si užívám s jedničkama.
S kým spávám ve stanu: Za ty roky jsem protočila plno lidí, než jsem se nakonec uvelebila s Barčou Listovou. Původně ve krásném stanu 22 a teď v týpí ještě s Luckou. Určitě stojí za zmínku i mé bydlení s Hančou, které bylo vždy s někým ve trojci, jednou s Anežkou Válkovou a podruhé s Bárou Hlinkovou.
Největší zážitek z táborových záhad: Můj první rok na táboře byl hodně hustej. Měl na nás spadeno jeden bandita, zaútočil na našeho setníka na harcu a pak si počkal i na nás, museli jsme se ukrývat, zatímco on pročesával les a střílel na nás. Mám z toho husinu až doteď.
Nejtěžší bobřík: tisícprocentně mlčení
Oblíbené etapovky: Baví mě vaření a takové ty pidietapovky, jako je hřebík do hrdla lahve, držení dechu pod vodou nebo hledání věcí v bahně. A samozřejmě trojnožka a jakákoliv vodní, to jsou srdcovky
Vzpomínky na útrapy na harcech: Nejvíce mě trápilo Pepovo kari, při vaření rozhodně s pepřem nešetřil, nebo dlouhé, dlouhé a ještě delší chození rekorďáku (ten bych klidně šla celej znova, ale kari už se znova nedotknu)
Písně, na které se těším k táboráku: Moje oblíbená je Snídaně v trávě, ale moc se těším i na Strom, Rychlejší koně, Můj svět, Ráda se miluje, ......

„Společně překonáme i toho největšího pavouka!"

Hanka Kadet 18 a čtvrt žlutá

Harcovníkem od roku 2016: Jakmile odjela Lucka na tábor, chtěla jsem samozřejmě taky. A tak jsem se v osmi letech poprvé vypravila do jedniček, kde jsem strávila dva roky. Pak následovaly další dva ve dvojkách, tři ve trojkách a dokonce i jeden rok v MES. Teď jsem kadetka dvojek :) A každý rok hrdě bojuji za barvu žlutou!
S kým spávám ve stanu: První tři roky jsem byla ve stanu s Vali (dvakrát dokonce ve trojici, jednou s Anežkou Válkovou a další rok s Barčou Hlinkovou). Dalších několik let jsem se o stan dělila už jen s Barčou.
Největší zážitek z táborových záhad: Můj první rok na táboře se na hlídkách občas stala taková zvláštní věc. Začala hrát hrací skříňka a poté se u lesa objevila záhadná holčička. Já jsem ji teda na hlídce nikdy nezažila, ale stačil mi ten strach, že přijde zrovna, když budu hlídat já.
Nejtěžší bobřík: Rozhodně bobřík mlčení, ten mi dal vždycky zabrat. Ale teda ani bobřík odvahy není procházka růžovým sadem!
Oblíbené etapovky: Za mě jsou nejlepší dlouhé lesní etapovky! Třeba tuarégové nebo piráti. Ale nesmím zapomenout ani na trojnožku!
Vzpomínky na útrapy na harcech: Nikdy nezapomenu na náš rekorďák. To bylo teda něco, to nekonečné chození, bloudění a kari s celým sáčkem pepře! Sice mě nožky bolely až do konce tábora, ale klidně bych dala repete :)
Písně, na které se těším k táboráku: No přece na všechny! Ale teda pár oblíbenců mám :) Jdem zpátky do lesů, Ráda se miluje, Bonanza, Čarodějnice z Amesbury, Stánky...

„Útrapy? Nevadí! Nejet na tábor? Jó, to vadí!"

Vilda Kadet 17 a půl červená

Harcovníkem od roku 2015: (Poprvé jsem byl na táboře v 6 letech. Nejdřív jsem 4 roky trčel v jedničkách. Pak jsem byl 2 roky v dvojkách a 2 roky v trojkách. Minulý rok jsem mohl být součástí MES a letos to vyzkouším ve funkci měručíka.
S kým spávám ve stanu: Většinou jsem každý rok spával ve stanu s někym jiným. Z jedniček si to už ani nepamatuju. Ve dvojkach a trojkách jsem většinou spával s Kubou nebo Hugem.
Největší zážitek z táborových záhad: Rozhodně noční přepady. Vždycky jsem se po nich zbytek tábora přez noc bál a tak jsem si i ten rok vždycky víc užil.
Nejtěžší bobřík: Bobřík mlčení v trojkách. Jednou jsem ho vyzkoušel zvládnou a o další pokusy jsem se už ani nesnažil.
Oblíbené etapovky: Asi ty, u kterých nebylo potřeba přemýšlet nad organizací setniny. Nejradši jsem měl tuarégy nebo trojnožku.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Pro mě největší útrapy byly harcy, na kterých jsme všichni podcenili množství vody. Ty jsme dokázali vydržet jen díky přídělům od vedoucích.
Písně, na které se těším k táboráku: Černej pasažér, nejlíp jim bylo, můj svět...

„-Hlavně si ten tábor co nejvíc užijte"

Bára Kadet zelená

Harcovníkem od roku 2007: Jezdím sem s moji ségrou už od roku 2012 byla jsem v jedničkách, dvojkách, trojkách a dokonce i v modrých a po celou dobu bojuji za zelenou barvu.
S kým spávám ve stanu: První roky sem spávala ve stanu s moji ségrou Terkou, pak sem spala ve stanu s Eliškou, která už na tábory nejezdí. Jeden rok jsme ve stanu spali dokonce 3 já, Vali a Hanka s kterou jsem od té doby ve stanu.
Největší zážitek z táborových záhad: Byl to jeden z mých prvních táborů a jednoho dne jsme jeli na základnu nepřátel. Já, moje ségra a vedoucí Niky (která už tam také bohužel nejezdí) jsme si lehli do mraveniště a nesměli jsme se ani hnout aby nás neslyšeli. Samozřejmě mě táborové záhady vždy bavily, i když jsem se většinou bála, tak jsem si z nich odnesla super zážitek.
Nejtěžší bobřík: Každý měl bobříka který mu šel hned a nějakého který moc ne a za mě byl vždy nejtěžší bobřík mlčení.
Oblíbené etapovky: Moje oblíbena etapovka je 100% trojnožka :D
Vzpomínky na útrapy na harcech: Útrapy jsou nepříjemné ale vždy jsme je společně zdolali a pak se nad nimi i smáli a vzpomínali co všechno jsme překonali. Vzpomínky si říkáme do teď a předáváme dál . Je to hrozně hezké na všechno takhle vzpomínat.
Písně, na které se těším k táboráku: Na táboře zní písničky jinak jak všude jinde. Těším se vždy na všechny, ale nějaké mé nejoblíbenější jsou lokomotiva, ráda se miluje, Sáro a dezertér.

Klárka Kadet 17 a čtvrt červená

Harcovníkem od roku: Na tábory jezdím od 11let a postupně jsem prošla II., III. a letos poprvé jako člen MSS. Celou dobu na čepici hrdě nosím červené proužky!
S kým spávám ve stanu: Poprvé se ségrou a potom už pokaždé s Kristýnkou Svobodovou.
Největší zážitek z táborových záhad: Když nás uprostřed noci zbudil poplach a museli jsme se vydat do lesa. Cestu nám osvětlovaly pochodně, které se postupně rozvěcovaly. Nakonec nás zavedly za mexickými duchy.
Nejtěžší bobřík: určitě mlčení, zvládla jsem ho jednou a už nikdy víc
Oblíbené etapovky: takové ty rychlejší, trojnožka, hřebík do lahve, kreslení a poznávání písniček a když je vedro tak samozřejemě vodní etapovky
Vzpomínky na útrapy na harcech: Jednou na nás vyběhlo stádo divokých prasat a museli jsme si najít nové místo na spaní a potom dlouhé chození rekorďáků.
Písně, na které se těším k táboráku: Těch je spousta určitě Amazonka, Lokomotiva, Lodnický lament, Snídaně i rána v trávě, Stín katedrál...

Matěj Kadet 22 a čtvrt zelená

Harcovníkem od roku 2014: Jezdím mezi harcovníky od deseti let. Na svém prvním táboře jsem měl být v I., ale společně s Pepou Kozlem jsme to ukecali tak, abychom byli ve II. Pak jsem prošel III., MES a dotáhl jsem to až do MSS, za což jsem nesmírně moc rád. Vždycky jsem nejvíce sympatizoval s barvou zelenou(JUPÍÍ), ale když jsem byl v modrých, tak jsem musel být přeřazen do barvy červené a to jsem vzal jako výzvu a snažil jsem se stejně jako v barvě zelené. Navždy ale budu hrdý na to, že jsem zelený, protože zelená, je ta správná barva!!!
S kým spávám ve stanu: Vždycky s Pepou Kozlem (větší smrad než od Pepi jste jistě ještě nezažili)
Největší zážitek z táborových záhad: Nejvíce se mi líbilo CTH roku 2015, kdy jsme poslední den šli hroznou štreku do rozpadlého skladiště, tam byla přestřelka a našli jsme tam spoustu zajímavých informací a věcí.
Nejtěžší bobřík: Určitě bobřík mlčení, když se mi náhodou ho povedlo udělat, tak to bylo až na poslední pokus. Pamatuji si, že jsem měl ale občas i smůlu, když jsem třeba držel bobříka mlčení přes 11 hodin a v poslední hodině jsem se prokecl.
Oblíbené etapovky: Mám rád vlastně všechny větší (většinou dvojnásobné) etapovky, jako jsou třeba piráti, tuaregové. Ale úplně nejvíce miluji vodní etapovky. A mega moc se mi líbili megatopovky v roce 2020, které dělal náš Jenda.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Tak útrap bylo vždy dostatek, ať už to byli schody Českého Švýcarska, nebo třeba životunebezpečný výlez na Hrazený s MES. V roce 2021, když jsem byl poprvé jako jeden z vedoucích, tak jsem zatáhl svoje II: nebezpečnou stezkou lesy Českého Švýcarska, párkrát jsme brodili tamní říčku, ale nakonec jsme to zvládli, i když z toho byli II. docela naštvaní.
Písně, na které se těším k táboráku: Nejvíce se těším na písně z kategorie vypalovačky, jako jsou Černý pasažér, Lokomotiva, Pažitka, Vrrršoviiiceee a samozřejmě Buffalo Bill od Kuby Hraběte

„„Při každé procházce přírodou člověk obdrží mnohem víc, než hledá.“ Proto moji milí harcovníci, společně milujme přírodu, važme si jí a chovejme se k ní tak, jak si zaslouží."

Terkahl Klukovník zelená

Harcovníkem od roku: jezdím na tábor už od jedniček a prošla jsem si dvojkami i trojkami a už od roku 2012 kdy mě přiřadili do zelené barvy jsem za zelenou bojovala
S kým spávám ve stanu: poprvé co jsem jela na tábor jako malý špunt v 7 letech jela se mnou i moje mladší ségra které v té době bylo jen 5, tak jsem byla ve stanu s ní. Další roky jsem vystřídala Terku Tůmovou, která už bohužel nejezdí a Káju Hanzalovou. Nakonec jsem ale poslední 3 roky strávila ve stanu s Gabčou Tarnovskou.
Největší zážitek z táborových záhad: Měli jsme noční hlídku a najednou z lesa u tábora začala hrát hrací skříňka. Zaběhli jsme pro vedoucí a šli jsme se podívat co se děje. Z cesty tam vám toho moc neřeknu protože jsem se tak bála, že jsem měla zacpané uši a zavřené oči. Když jsme tam došli viděli jsme nějakou holčičku se svíčkou v ruce a věncem růží na hlavě poté co se jí Tomi B jako takyrál zeptal co tam dělá a co chce prostě zmizela.
Nejtěžší bobřík: každému jde něco víc a něco míň, a všechny bobříky jsou těžké. Takže za mě nejtežší bobřík je 100% MLČENÍ :)
Oblíbené etapovky: moje oblíbená etapovka je trojnožka, vždy se na ní těším celý rok.
Vzpomínky na útrapy na harcech: útrapy se v ten moment co je prožíváte nezdají jako sranda a jsou většinou dost nepříjemné. I tak jsou to ale zážitky na které hrozně ráda vzpomínám. Například když byla bouřka a hrozně pršelo a celý harc jsme šli s povodní v botách, nebo když už se stmívalo a my museli najít přístřešek v CHKO, ale moje nejoblíbenější byla na dvojkovém harcu kdy jsem si ustlala v mraveništi.
Písně, na které se těším k táboráku: když zpívá celý tábor, všechno zní hezky. Všechny písničky mám ráda, ale kdybych si musela vybrat tak je to lokomotiva, ráda se miluje a zahrada ticha

„i když je ta cesta dlouhá a plná útrap v cíli si řeknete STÁLO TO ZA TO"

Vítek Markytán 24 a tři čtvrtě červená

Harcovníkem od roku 2010: Prošel jsem si jedničkami, pár let jsem byl ve dvojkách a trojkách, okusil jsem i modrou setinu a nakonec se stal markýtánem, tím jsem byl 5 let, než sem dostal možnost vést modrou setninu a být dva roky po sobě Takyrálem. Letos si dám tábor opět jako markytán.
S kým spávám ve stanu: Spával jsem ve stanu hlavně s Otou a pak v Tee-Pee s Kubama. Často jsem pobýval ve stanu i sám, když mé spolubydlící složila nějaká ta nemoc.
Největší zážitek z táborových záhad: Nejvíce mě zaujala záhada se strojem strojem času, kdy jsme bojovali s nepřáteli z pradávných časů i pomáhali cizinci z budoucnosti.
Nejtěžší bobřík: Jak jinak než mlčení. Dal jsem ho jednou ve dvojkách a myslím si, že i naposled.
Oblíbené etapovky: Všechny, kde se zběsile běhá po lese a snaží se co nejlépe ukrýt. Taky etapovky s vodou když je hrozný vedro.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Dlouhé chození po silnicích při pokořování rekordu ušlých kilometrů za tři dny a běh z tábora na vlak s krosnama.
Písně, na které se těším k táboráku: Tsunami a stoprocentně Lokomotiva.

„To, že před sebou vidíš horizont neznamená, že je tam vrchol kopce!"

Kája Markytán 21 a čtvrt žlutá

Harcovníkem od roku 2011: Na tábor jsem jela poprvé v šesti letech. Prošla jsem si jedničkami, dvojkami, trojkami a MES. Hned, jak jsem přijela na tábor, chytila jsem se hrdě barvy ŽLUTÉ, nicméně jeden rok bylo málo červených, tak jsem byla přebarvena. Moje srdce ale stále patří barvě žluté. Tenhle rok budu kadetkou jedniček a doufám že si to spolu užijeme. JUPÍÍÍ.
S kým spávám ve stanu: První rok se mě ujala starší sestřička Terka. Další spolustanovnice byly Terka Hlinková, Gabča Tarnovská a poslední roky byla mou spolubydlící dlouholetá harcovnice Nela Gabrielová, se kterou jsme si užily každý tábor jak jen to šlo.
Největší zážitek z táborových záhad: Určitě to, když nás v noci probudila hlídka s tím, že za táborem hoří a že tam hrabě Nixdorf tvoří neporazitelnou obludu. Naštěstí jsme předtím vyvolali mistra Nagatu a ten nás zachránil. Byli jsme všichni v pyžamu a vystrašení, ale vše dobře dopadlo.
Nejtěžší bobřík: Nejtěžší pro mě byli bobříky míření a mlčení, jelikož mlčet fakt není moje silná stránka.
Oblíbené etapovky: Trojnožka je srdcovka, dřív se také hrálo “Harcovník měnil, měnil až vyměnil”, to byla sranda. A samozřejmě všechny vodní jsou zábava.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Můj první dvojdeňák, kdy hrozně lilo, mě spadla z krosny celta a já ji celou cestu musela nést v náručí, měla jsem pláštěnku a brečela jsem. A určitě schody v Česko-Saském Švýcarsku, na ty se těšte!
Písně, na které se těším k táboráku: Všechny starší hitovky typu: Dezertér, Čarodějnice z Amesbury, Černej pasažér, Lodnický lament, atd..

„I schody v Česko-Saském Švýcarsku se s přáteli dají zdolat. :)"

Mikus Pimprlák 39 a půl žlutá

Harcovníkem od roku 1995: Jóó to byly časy, spousta zážitků, noví kamarádi, z nichž většina mi zůstala dodnes. Po celkem dlouhé pauze jsem rad, že jsem byl přijat zpět do organizačního týmu a hlavně do kuchyně, kde mě to moc baví a snad ostatním i chutná.
S kým spávám ve stanu: Těch bylo! Hlavně ve Zbraslavicích. Tam byli obr stany pro 20 lidí. V Hraběcí jako setník jsem zase spal v týpíčku za potokem s Henrim a Méďou. Se všema to bylo super bydlení!
Největší zážitek z táborových záhad: Mimozemšťani a vrácení useknuté paže Jana Roháče z Dubé.
Nejtěžší bobřík: Mlčení - můj nejlepší výkon: 20 minut. A taky bobřík hladu ve Zbraslavicích, páč ke sváče tam byly super koláče.
Oblíbené etapovky: Tuaregové a všechny z těch akčnějších.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Na každý harc vzpomínám s úsměvem na tváři, každý měl něco do sebe a kdyby nebyli menší útrapy, zbytečně rychle bysme na ně zapoměli.
Písně, na které se těším k táboráku: Mám rád všechny písničky u našeho taboráku.

„Pojeďte na tábor! Jinak se tam neuvidíme..."

Pepajz Pimprlák 22 a půl zelená

Harcovníkem od roku 2014: Na tábor jsem poprvé jen když mi bylo 10 let. První tábor jsem byl zařazen do I., ale první den nás s Matějem Václavíkem přeřadili do II. a tábor jsem si nesmírně užil. Potom jsem si prošel III., MES a dostal se až do MSS. Od prvního tábora jsem byl zařazen do zelených, které jsem nikdy nezradil a každý tábor se snažil aby jsme vyhráli.
S kým spávám ve stanu: Od prvního tábora jsem spal ve stanu s Matějem Václavíkem a musím říct že větší bordel než u Matěje jsem dříve neviděl
Největší zážitek z táborových záhad: Určitě když jsem byl na svém prvním táboře a při táboráku nás napadli rudé oči
Nejtěžší bobřík: Pro mě to byl určitě vždycky bobřík hladu
Oblíbené etapovky: Moje nejoblíbenější etapovky jsou určitě velké běhací etapovky v lese, jako jsou tuarégové, přístavy ale také například trojnožka která nesmí chybět na žádném táboře
Vzpomínky na útrapy na harcech: Na každém harcu musí být nějaké útrapy ale když jsme spali v českosaském švýcarsku a v noci na nás přišel správce parku se psem tak to nebylo příjemné
Písně, na které se těším k táboráku: Nejvíce se těším na Dezertéra, Lokomotivu a určitě na Jendy písničku Až přijde čas

„S úsměvem jde všechno lépe"

Kozlík Pimprlák červená

Harcovníkem od roku 2014: prošel jsem si třikrát trojikama a jednou MES. Od začátku jedu za barvu červenou .
S kým spávám ve stanu: S Jardou Trávníčkem, což mě taky mnohé naučilo :D
Největší zážitek z táborových záhad: Když jsme leželi ve vysoké trávě kousek od přestřelky na opuštěné základně .
Nejtěžší bobřík: Rozhodně hladu
Oblíbené etapovky: Moje nejoblíbenější jsou velké etapovky, jako třeba Piráti nebo Tuaregové
Vzpomínky na útrapy na harcech: Nezapomenu když jsme běželi asi 2 Km v obrovském krupobití do nejbližší hospody na polévku .
Písně, na které se těším k táboráku: Černý Pasažer, Toulavej

„I mistři jednou začínají jako naprostí amatéři !"

Jenda Pimprlák 30 a tři čtvrtě zelená

Harcovníkem od roku 2009: 2009 - 11 III, 12 MES, 13 Kadet I, 14 Kadet II, 15 Klukovník, 16 Kadet III, 17 Podpultovník, 18 - 19 Setník III, 20 Měručík/Velkoherník/Takytán, 21 - 23 Takyrál, 24 Takytán, 25 Pimprlák
S kým spávám ve stanu: První rok jsem spal s Honzou Šilarem, další tři roky s Martinem Musilem, pár let v týpíčku a nakonec jsem to dotáhl na vlastní letiště.
Největší zážitek z táborových záhad: Když jsme šli v noci s Mistrem Nagatou vyhladit zlé Ninji.
Nejtěžší bobřík: Pro mě je nejtěžší bobřík hladu. Protože nemám moc tukových zásob, tak je to pro mě téměř nesplnitelný úkol. Přesně takové máme nejraději.
Oblíbené etapovky: Nejvíce se bavím u etapovek, kde se běhá po lese. Takže skoro u všech.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Největší útrapa pro mě byla, když jsem postavil nový revoluční přístřech, bohužel nesplnil podmínku, aby do něj neteklo, takže se naše karimatky proměnily ve vodní postele.
Písně, na které se těším k táboráku: Na ty brilantní kousky, jako je třeba Dědeček z Brd.

„Jó Harcovníci, to je jiná liga... Úplně v pohodě!"

Andula Pimprlák žlutá

Harcovníkem od roku 2003: V průběhu své harcovnické kariéry jsem dva tábory vynechala, takže z jedniček jsem pokračovala rovnou do trojek a následně do modré elitní setniny. Vyzkoušela jsem si pozici kapitána, měručíka, setníka MES, trojkového kadeta a markytánky. Letos podpořím pimprlácký tým v kuchni.
S kým spávám ve stanu: Co se barev týká, byla jsem nejdříve několik let zelená, pak jsem byla přebarvena do žluté, pak zpátky do zelené a nakonec opět do žluté.
Největší zážitek z táborových záhad: První roky jsem sdílela stan s Áďou Jirákovou, jednou s Kačkou Francovou a jednou nebo dvakrát jsem byla ve stanu dokonce sama. V tojkách a v MES jsem bydlela střídavě s Domčou Rosenbaumovou a Áďou Jirákovou.
Nejtěžší bobřík: Největším zážitkem je pro mne určitě boj s mumií, na táboře jsem se nikdy ničeho nebála víc.
Oblíbené etapovky: Nejobtížněji (ne)zvládám bobříka sebeovládání ;-)
Vzpomínky na útrapy na harcech: Tuarégové, Babička měnila až vyměnila a Dimiho squid game, která nebyla etapovka.
Písně, na které se těším k táboráku: Nekonečný schody na kraji Německa a divoká soutěska

„Až přijde čas, Tsunami, Lokomotiva a všechny ostatní"

Dimi Nadpultovník 33 a čtvrt zelená

Harcovníkem od roku 2008: Na první tábor jsem jel až v 15 letech v roce 2008, předtím jsem měl asi strach. U harcovníků jsem strávil léto postupně 2x jako trojka, kadet II, 2x jako kadet III, setník Modré Elitní Setniny, 2x jako setník III, tři roky v té nejzodpovědnější roli jako Takyrál, takytán, klukovník, supportník, podpultovník a letos pojedu jako nadpulotvník. To vše vždy se zeleným srdcem, ač úspěchy, bojovnost a statečnost přeji všem barvám, nechť zvítězí ten nejlepší!
S kým spávám ve stanu: S Kubinem Jirákem.
Největší zážitek z táborových záhad: Nejsilnější zážitek z celotáborových byl pro mě silný tým mé barvy (Zelená), která táhne za jeden provaz a bojuje do poslední chvíle o vítězství a rve se o každý bod!
Nejtěžší bobřík: Bobřík hladu a mlčení. Za dva roky, kdy jsem byl na táboře jako dítě se mi nikdy nepodařilo ulovit ani jednoho z nich. Obdivuji všechny, kterým se to povede!
Oblíbené etapovky: To jsou rozhodně ty, kde se dá uplatnit bojovnost a síla ducha v touze po vítězství. Jinými slovy ty, kde je rovnou vidět, jak si vede soupeř. :-)
Vzpomínky na útrapy na harcech: Od té doby, co jsem si přečetl Cestu na severozápad - naši Harcovnickou Bibli - mám o výkladu slova útrapy jiné mínění. Takže deštík nebo půldenní hladík není nic.
Písně, na které se těším k táboráku: Nejradši mám ne-cajdáky! Z úst harcovníků je ale každá píseň krásná!

„Hraj to hlavou! Hodně štěstí do letošního soupeření!"

Terkah Podpultovník červená

Harcovníkem od roku 2009: S harcovníky jsem už od mých šesti let (to jsem ještě nevyšla ani první třídu). Prošla jsem si jedničkami, dvojkami, trojkami i MES. Ve svých vedoucích letech jsem měla tu čest být kadetkou I. a II., ale hlavně setnicí II., nyní se budu druhým rokem věnovat zábavě a kultuře na táboře. A samozřejmě už od počátku věků jsem hrdá ČERVENÁ!
S kým spávám ve stanu: V roce 2012 jsem se musela jako hodná sestřička starat o svoji Karolínku, takže jsem byla ve stanu s ní. Poté mi byly parťačkami: stará dobrá Áďa Převorová, nejmilejší Emmča Šílová a nezapomenutelná Sofča Brodáková.
Největší zážitek z táborových záhad: Myslím, že to byl můj první tábor a my při cestě zpět museli použít terénní bombu, protože náš tábor pozorovali z dáli samurajové! Byla jsem opravdu vystrašená. Také jsem se strašně bála, když do tábora opakovaně přicházel bůh Ešu, ještě že jsme zachránili situaci.
Nejtěžší bobřík: Rozhodně odvahy. Jsem strašný strašpytel a poprvé jsem tohoto bobříka zdolala až ve trojkách a to zcela nedobrovolně na svých prvních výsadcích.
Oblíbené etapovky: Rozhodně všechny běhací, které se odehrávaly v lese, hlavně tuarégové! A taky trojnožka, je to strašná sranda ji hrát nebo sledovat, jak ji hrají jiní a padají jako hrušky.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Rozhodně nezapomenu na předtáborák, který byl buď do kopce nebo nahoru po schodech, ale přesto to byl úžasný zážitek. A jak bych mohla zapomenout na trojdeňák, na kterém jsme se snažili překonat rekord a za jedno velmi slunečného odpoledne jsme ušli strašný hafo kiláků po horké silnici. Avšak všechny útrapy jsme zdolali a harcy si pořádně užili, ať už nádhernými výhledy, přítomností všech našich kamarádů nebo překonáním sebe samých.
Písně, na které se těším k táboráku: Batalion, Tři kříže a Černýho pasažéra. Jsou to srdcovky!

„Všechny útrapy se dají zdolat, když jsou vůle a přátelé nablízku."

Henri Harc-ženýr 38 a půl červená

Harcovníkem od roku 1995: Část historie jsem zažil, část způsobil, část projektoval, část budoval, část kolaudoval a občas i neúmyslně boural.
S kým spávám ve stanu: To se v zájmu zachování dobrých vztahů nezveřejňuje, ale nejčastěji s chrápáním.
Největší zážitek z táborových záhad: Takový, když se z obyčejného dne stane vzpomínka na celý život.
Nejtěžší bobřík: Bobřík vítězství nad gravitací.
Oblíbené etapovky: Ty, po kterých nezůstane jen bodování, ale i nějaké skutečné dílo.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Když dojde k neplánované změně prostorového uspořádání konstrukce.
Písně, na které se těším k táboráku: Ty, které přežijí i moje hraní na kytaru.

„Harcovnictví - to není letní dětský tábor, ale diagnóza!"

Barcal Setník I. červená

Harcovníkem od roku 2013: Poprvé jsem jela na tábor v roce 2013, stejně jako Fany a Gabča. Prošla jsem klasicky i dvojkama, trojkama, minulý rok MES a letos poprvé jedu na tábor jako kadetka. Všemi těmi roky jsem samozřejmě prošla jako hrdá červená:)
S kým spávám ve stanu: Dlouhou dobu jsem to táhla s Jasmínkou Kašparovou, jeden rok pro změnu s Fany a poslední tři roky byla mojí parťačkou Vali (stanu 22 zdar!))
Největší zážitek z táborových záhad: Hmm, to se těžko vybírá, ale jako první se mi vybavil jeden návrat z dvojkového harcu, kdy se na obzoru objevil bandita v dlouhém kabátě a začal nad sebe střílet. Utíkali jsme z kopce nad táborem a pak se schovávali za stromy. To si pamatuju hodně věrně.
Nejtěžší bobřík: Jak jinak než bobřík mlčení, můj odvěký táborový nepřítel.
Oblíbené etapovky: Tuarégové!! Tu bych hrála nejradši aspoň třikrát za tábor. A jinak asi jakákoli jiná lesní etapovka.
Vzpomínky na útrapy na harcech: Těch je taky nemálo, ale teď už na ně vzpomínám spíš jako na ty nejlepší zážitky. Třeba náš rekorďák, který jsme šli vlastně náhodou (s příspěvkem mojí a Fany dezorientace), útrapami přímo oplýval.
Písně, na které se těším k táboráku: Moje srdcovky jsou asi Snídaně v tráve, Čarodejnice z Amesbury a Franky dlouhán.

Lucka Setník II. skoro 21 červená

Harcovníkem od roku 2015: V devíti jsem poprvé jela na tábor na Fanči doporučení, takže jsem prošla jedničkami, dvojkami, pak jsem asi sto padesát (pět :D) let strávila ve trojkách - ale byly to krásný roky! Moje dětská léta vyvrcholila v MES a teď budu už třetím rokem součástí MSS. A samozřejmě dycky za červenou!
S kým spávám ve stanu: Jednou s Jasmínkou Kašparovou a poté každý rok s Fany. A taky s mravenci, komáry a jinou přátelskou havětí...
Největší zážitek z táborových záhad: Když nám unesli návštěvníka z ciziny, samotného potomka Rogerse, a my museli v noci vyrazit na záchranný pochod k rozpadlému lázeňskému hotelu. Ani za dne to není úplně přívětivé místo, a natož v noci, kdy vám za zády nepřátelé pouští světlice.
Nejtěžší bobřík: Celodenní bobřík hladu v ten samý den, co jsou výsadky.
Oblíbené etapovky: Z těch klasických trojnožka, ta nikdy neomrzí. A na megatopovku, u které jsme stavěli vory a následně na nich pluli po vodě (opravdu, a dokonce to i chvíli vydržely, než se začaly rozpadat), taky nikdy nezapomenu!
Vzpomínky na útrapy na harcech: Jéé, to bych asi nenazývala útrapami... každopádně zážitků od harcovníků mám hafo! Namátkou vybrané například správce národního parku, který nás v noci našel, anebo překonávání trojdeňákového rekordu (který jsme původně vůbec neměli překonávat, ale z jednoho drobného nevinného zabloudění se zrodil nápad...)
Písně, na které se těším k táboráku: Všechny od mýho milovanýho Trabandu, dále Amazonka, Bonanza, Nejlíp jim bylo. Jó a taky se moc těším na nekonečné zpívání Stromu. A on tam stál... (a on tam stál...)

„Jdu zpátky do lesů, jdete taky?"

Fany Setník III. 20 a tři čtvrtě žlutá

Harcovníkem od roku 2013: K harcovníkům mě v roce 2013 po dlouhém přemlouvání přivedla tehdejší setnice jedniček, moje sousedka Romča:) Tři roky jsem strávila právě v setnině jedniček, dva roky u dvojek, poté dlouhých pět let trojkových a nakonec jsem si vyzkoušela, jaké je to být součástí MES - celou dobu za barvu žlutou! Poslední dva roky jsem měla na starost dvojky, no a letos? Letos se na vás těším jako trojková setnice!
S kým spávám ve stanu: Jeden rok s Gabčou, jeden s Barčou L. a poté nastala dloooouhá éra Lucky Pum :)
Největší zážitek z táborových záhad: Týjo, byla jsem ve dvojkách a živě si pamatuju na to, jak jsme šli za tmy na mikulášovický hřbitov, abychom pomohli vysvobodit záhadnou dívku, která v noci navštěvovala tábor. Zjevila se nám tehdy na hřbitovní zídce a poděkovala za pomoc. Potom zvedla ruku a věnec, který visel na vratech pár metrů od ní, okamžitě vzplál. Fakt jsem se klepala hrůzou!
Nejtěžší bobřík: mlčení, mlčení, mlčení…ale předpokládám, že dneska by to byl bobřík hladu:D
Oblíbené etapovky: odjakživa jsem měla ráda Tuarégy, obecně ty dlouhé etapovky v lese. Jó, a taky nesmím zapomenout na Jendovu megatopovku, ve které bylo úkolem postavit vor na štafetu na Čerňáku.
Vzpomínky na útrapy na harcech: těch bylo, ale stejně na ně zpětně vzpomínáme jako na funky supr čupr historky. jo, ale mokro a zima a déšť, ideálně v týhle kombinaci, jsou hnusný vždycky)
Písně, na které se těším k táboráku: z plných plic si ráda zapěju cokoliv, ale hlavně - Dokud se zpívá, ještě se neumřelo!

„S laskavostí a dobře prošlápnutejma botama nejdál dojdeš"