V pátek jsme se sešli v počtu 14 harcovníků na hlavním nádraží, odkud jsme vyrazili vstříc víkendovému dobrodružství.

K večeru jsme dorazili znaveni do vesničky Teplička, kde za začínajícího deště a tmy jsme nalezli útočiště v místní hospůdce. Ani ne pochvíli jsme vyndavali kytary a za bujarého veselí s místními jsme rozjeli pořádný koncert se zpěvem známých hitů. Byla to pecka. K půlnoci, kdy už přestalo pršet, jsme se vydali do nedalekého lesa, kde jsme přespali.

Ráno nás čekal den D a to trať, na kterou se všichni těšili. První fotečka na začátku trasy, kde trať končí a hurá po kolejích! Na cestě nás opravdu čekali monumentální stavby v podobě tunelů a vysokých viaduktů, starých nádraží, semaforů i značek. Každý si při cestě přišel na své, ať už houkal v tunelu, lezl na staré návěstidlo a nebo si užíval parádního výhledu z viaduktu při právě probíhajícím obědě.

Na cestě nám ještě Jenda představil svoji novou písničku stvořenou na počest harcu, která se ihned zařadila na první příčky hitparády, k níž Tomi s Dimim vymysleli tradiční taneček, který se u plápolajícího ohně ujal s velkým nadšením.

Na konci dne jsme dorazili do Lokte, kde jsme se posilnili dobrým jídlem a pitím, prohlídli si město s jeho památkami a k večeru vyrazili do finálního kopce, kde jsme měli vyhlídnuté tábořiště. Boj to byl ukrutný (Přece jenom po celym dni, kdy stoupáte maximálně 40 promile (maximální sklon dráhy) - to jest 40m/1km, neboli 4m/100m, neboli 40cm/10m, neboli 4cm/1m, neboli 4mm/10cm, … ,neboli 4nanometry/100nanometrů, ... :D je to trochu rozdíl oproti normálnímu kopci) ale nakonec se všem povedlo a večer jsme opět za bujarého veselí, zpěvu a ohně zdárně završili. V noci nás ještě ozkoušela lehká nepřízeň počasí deštěm a teplotami klesajícími k nule. Někdo si měl vzít hold teplejší spacák... :D

Poslední den nám zbylo už jen dojít do Karlových Varů na vlak. Vzali jsme to Slavkovským lesem podél Ohře. V Karlových Varech většina z nás padla vyčerpáním do místní restaurace, pár odvážlivců našlo ještě pár sil na prohlídku termálních pramenů a historického centra. Ti určitě neprohloupili, protože město je to nádherné. Poté jsme se společně vydali na vlak a frčeli do Prahy.

Závěrem se s Dimim shodujeme, že harc splnil naše očekávání a trasa to byla vskutku úchvatná. Ušli jsme to, co jsme ujít měli a viděli jsme to, co jsme vidět měli. Určitě na dalším traťovým harcu naviděnou :D

Tomi